Zánět má za cíl odstranit škodlivé látky včetně odumřelých buněk, chemikálií) a patogenní organismy (viry, plísně, bakterie) z těla a vyvolat léčivý procesy těle. Zánět vzniká za účasti imunitního systému. Zánět je obrannou reakcí na škodlivé vlivy, které se snaží odstranit z těla. Tato biologická reakce se projevuje příznaky, které ukazují na snahu organismu se vyléčit.

Zánět je vlastně biochemicky probíhajícím procesem, který má vést k uzdravení. V angličtině se zánět nazývá inflammation, a pochází z latinského slova "inflammo", což znamená "zapaluji oheň či světlo“. Imunitní systém vyrábí bílé krvinky a látky, které mají zneškodnit cizorodé látky, například bakterie, viry či kvasinky.

Zánět netajemná automaticky infekci, i když infekce způsobuje a vyvolává zánět. infekce je způsobena bakterií, virem či plísní, zatímco zánět je reakcí na přítomnost mikroorganismů v těle.

Akutní zánět nás chrání a uzdravuje, zatímco chronický zánět je nebezpečný a může nás poškozovat i doslova zabíjet.

Akutní zánět, který rychle nastupuje a projevuje se výraznými příznaky, není vždy vhodné ihned potlačovat. Jakékoliv poškození tkání či infekce se nemůže bez zánětu vyléčit. Ukazuje se, že přílišné potlačování zánětu zpomaluje a dokonce brání uzdravování. U sportovců se sportovní lékaři snaží u poranění svalů co nejvíce potlačit zánět. To ale může zhoršit regeneraci v souvislosti s tím, jak zánět podporuje uzdravování.

Bez zánětlivé reakce by došlo k postupnému rozsáhlému poškození tkání a orgánů a smrti.

Chronický zánět může trvat měsíce až roky, aniž o tom víme. Bohužel, chronický zánět vyvolává různé vážné nemoci, rakovinu, revmatoidní artritidu, kornatění tepen, sennou rýmu, alergie, astma, nemoci dásní, kožní nemoci atd.

Akutní zánět se projevuje určitými příznaky, již dlouho známými. Jako první odborně popsal zánět římský vzdělanec Aulus Cornelius Celsus (cca 25 př. Kr. – 50 po Kr.). V jeho spisu De Medicina, pro římskou společnost hlavní zdroj o medicíně, najdeme hlavní příznaky zánětu: zarudnutí, otok, horkost, bolest. Kromě těchto čtyř hlavních příznaků se zánět projevuje také dodatečně popisovaným pátým příznakem, poruchou funkce postižených orgánů.

Chronický zánět se projevuje neurčitě, například únavou, u proto vhodné si nechat udělat krevní testy na zánět (CRP, sedimentace). Další možností je test na zánět, které mi může určit orientačně stav zánětu v těle.

Přítomnost zánětu se projevuje bolestí, ztuhlostí, nepohodou a sníženou kvalitou života v závislosti na intenzitě zánětu. Druh a intenzita bolesti bývá různá v závislosti na intenzitě zánětu. Bolest je způsobena otokem, který při zánětu vzniká a dráždí nervová zakončení, která posílají signál o bolesti do mozku. Nervovou zakončení posílají signály o bolesti do mozku neustále, ale jen větší intenzitu bolesti vyhodnotí mozek jako obtěžující bolest. Též některé další biochemické procesy během zánětu ovlivňují nervovou tkáň a signály o bolesti vysílané do mozku.

Cukrovku, rakovinu, nádorová onemocnění, autoimunní nemoci jako roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, zánět štítné žlázy, dále migrény, kožní nemoci, zažívací obtíže, nadváhu a obezitu. Potom slabá imunita, alergie astma. Špatná střevní mikroflóra, která se vyznačuje problémy se stolicí, tím, že se často střídá zácpa s průjmem. Tento problém se dá např. řešit tím, že omezím potraviny, na které mám intoleranci nebo alergii a podpořím imunitu.

Zánět je totiž také projevem slabé či narušené imunity. Když si necháte změřit vitamin D, zjistíte, že ho máte v krvi nedostatek. A přitom to je nejdůležitější vitamin pro imunitní systém. Je třeba si hlídat častější virózy, bolesti v krku, nachlazení, dutiny. Jestliže něco z toho řeším, mám problémy s imunitním systémem. A jestliže to nebudu řešit, hrozí zánět a nějaká vážnější nemoc.

Ano. Imunitní systém vytváří protilátky proti vlastním zdravým tkáním, které chybně považuje za nebezpečné, škodlivé pro organismus. Tato narušená imunitní reakce pak vyvolává zánět. k autoimunním nemocem patří stovky chorob, k těm nejčastějším například revmatoidní artritida, zánět štítné žlázy, střevní záněty, celiakie, fibróza, sarkoidóza, roztroušená skleróza, lupus erythematodes.

Tukové buňky vylučují zánětlivé látky. Lidé, kteří mají v těle hodně tuku, si vlastně udržují chronický zánět a zvyšují riziko mnoha chronických nemocí. podle posledního výzkumu lidé s nadváhou a nedostatkem pohybu mají vyšší hladinu bílých krvinek a tím a zánět v těle. U žen v přechodu, které zhubly, o 5 a více %, poklesly významně zánětlivé faktory. Je prokázané, že nadváha a zánět jsou příčinou některých nádorů, proto pokles váhy snižuje zánět a riziko rakoviny.

Chemické léky jako nesteroidní revmatika či kortikoidy se nasazují často zbytečně, někdy v akutních případech jsou potřeba. V léčně chronického zánětu ale je nutné provést změny ve stravě a životosprávě. Ve stravě je nutné omezit potraviny, které zánět vyvolávají a jíst více ty, které popisuji podrobně knize a mají protizánětlivý účinek. Dále je nutné pravidelně provádět detoxikaci – očistu těla (asi tak dvakrát za měsíc), aby se zbavilo odpadních látek. Toxické látky totiž vyvolávají zánět a zároveň je třeba podpořit činnost jater, protože játra jsou hlavní detoxikační orgán. Stres a nedostatek spánku jsou další faktory podporující zánět v těle. Potom omezit různé chemické čisticí a prací prostředky, běžnou kosmetiku, vyzkoušet takové přípravky, které mají co nejméně chemických ingrediencí.

V knize věnuji jednu celou kapitolu Ozdravnému programu, který je praktickým a srozumitelným návodem, jak odstranit zánět, mnohé chronické obtíže a posílit imunitu.

Důležitou součástí protizánětlivé terapie je bylinná léčba s nasazením protizánětlivých bylin, jako zázvor, kurkuma, konopí, kalmegh, některé přírodní produkty (omega-3 olej, antioxidanty) a další metody (aplikace ledu, kyslík), které uvádím postupně na těchto stránkách.

Existuje pro to několik důvodů. Jednak se na medicíně o stravě téměř neučí, takže budoucí lékaři nemají povědomí o tom, jak strava působí a ovlivňuje zdraví a nemoci. Vliv farmaceutických firem se zaměřuje na posílení jejich pozic a prodeje léků a potlačuje důležitost stravy. Proto vám lékař onkolog či gastroeneterolog klidně sdělí, že bílá mouka se v těle vstřebá, že můžete jíst na co máte chuť a že nemáte řešit lepek, protože trend bezlepkové stravy je módní a nesmysl, který se týká jen lidí s celiakií.

Právě naopak. Lékaři podceňují alergie a nesnášenlivost potravin, protože na ně nemyslí, mnoho příznaků jako například poruchy stolice, únava, padání vlasů, kožní problémy jsou neurčité a lékaři si je často nespojují s chronickým zánětem v těle, případně nesnášenlivostí potravin. Intolerance potravin vyvolává přitom zánět střevní sliznice a syndrom propustnosti střeva, vedoucí až k autoimunním nemocím.

Kontakt na mé pražské centrum a pobočky v jiných městech pro objednání na diagnostiku a stanovení postupu pro terapii, prevenci a detoxikaci najdete na dr.frej.cz/konzultace.